„Zde leží tělo Kirilovo!“ Hroby a vzpomínková praxe v kolektivní paměti bulharsko-makedonského obrození

„Here lies Kiril’s Body!“ Graves and Memorial Practices in the Collective Memory of the Bulgarian-Macedonian National Revival

2019-05-22T08:42:11Z 2019-05-22T08:42:11Z 2018

Předkládaná stať si klade za cíl analyzovat vybrané osobnosti bulharsko-makedonského obrození z hlediska podob jejich historické paměti. Zvláštní pozornost je přitom věnována „svatým místům“ obrozenské kultury – zejména hrobům a památce s nimi spjaté, jejichž prostřednictvím jednotlivé osobnosti sledované doby fakticky vstupují do historické paměti. Studie v tomto smyslu vymezuje dvě základní typologické skupiny obrozeneckých osobností. Na jedné straně vystupují ti představitelé bulharsko-makedonského obrození, jejichž místo posledního odpočinku je známé, ve své materiální realizaci zachované, a proto v této podobě může působit jako hmotný atribut kolektivní paměti. Na straně druhé je třeba hovořit též o skupině obrozenců původem z Makedonie, jejichž místo posledního odpočinku známo není. Tato dichotomie se spolupodílí na podobě a dynamice národotvorných procesů, jež jsou v bulharském i makedonském kontextu navíc komplikovány rozdílnými interpretacemi obou narativů. Jejich chronologické i tematické disproporce zůstávají i v současné době v mnoha ohledech otevřenou otázkou. Od zažitých modelů vzpomínkové praxe se pozornost dále konkretizuje na mechanismy ritualizované paměti Grigora Prličeva a Kirila Pejčinoviče, konkrétních představitelů obrozeneckého života, kteří za různých okolností dokládají kontinuitu historické paměti.
The study aims to analyze selected figures of Bulgarian-Macedonian National revival from the point of view of their historical memory. Particular attention is paid to the “holy places” of this culture context, especially to the graves and associated memories. Through them, individual personalities of this period actually enter the historical memory. The study defines two basic typological groups of personalities in this sense. On the one hand are representatives of the Bulgarian-Macedonian revival, whose last resting place is known and preserved in material realization, and therefore in this form can act as a material attribute of collective memory. On the other hand, there is a group of figures from Macedonia which place of last rest is unknown. This dichotomy plays a part in the form and dynamics of the nation-building processes, which are complicated in the Bulgarian and Macedonian contexts by different interpretations of both narratives. Their chronological and thematic disproportion remain an open question in many respects. From the models of remembering practice, attention is furthermore focused on the mechanisms of the ritualized memory of Grigore Parlichev and Kiril Peychinovich, the concrete representatives of the National revival, who in various circumstances prove the continuity of historical memory.

národní obrození; Makedonie; Bulharsko; kolektivní / historická paměť; hroby; rodné domy; Grigor Prličev; Kiril Pejčinovič; National revival; Macedonia; Bulgaria; collective / historical memory; graves; birth houses; Grigore Parlichev; Kiril Peychinovich; article

p. 28-39
application/pdf
Czech

CZPAR oai:dk.upce.cz:10195/72824
2336-7849
39882512
1111629179

UNIV LIBR OF THE UNIV OF PARDUBICE
From OAIster®, provided by the OCLC Cooperative.

edsoai.on1111629179