Komenského spisy jako četba žáků základní školy?

Cíle – Studie reaguje na aktuální diskusi o obsahu a celkovém pojetí literární výchovy na základních školách. Hlavním cílem je analýza čtenářské recepce osmi odlišných literárních ukázek žáky devátého ročníku základní školy, následné posouzení rozdílů v jejich čtenářském přijetí a zhodnocení adekvátnosti pro danou věkovou kategorii čtenářů. Metody – V kvantitativní části výzkumu jsme použili metodu sémantického diferenciálu a pomocí upravené a faktorovou analýzou ověřené posuzovací škály jsme zkoumali čtenářské prožitky 203 respondentů z hlediska tří faktorů: srozumitelnosti, hodnocení a působivosti. Kvalitativní část šetření jsme realizovali metodou ohniskových skupin. V pořízených audionahrávkách jsme sledovali, jak žáci vnímali jednotlivé texty a jak nad nimi uvažovali. Výsledky – Z reakcí žáků vyplývá, že náročný a pro ně nesrozumitelný jazyk znemožňuje sémantické vyznění některých literárních děl objevujících se v čítankách (J. W. Goethe: Faust, J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce). K jeho myšlenkovému poselství se přes vlastní text nedostanou. Žáci oceňovali především texty, které jsou schopni vztáhnout ke svému životu i dnešnímu světu. Závěry – Výsledky výzkumu mohou sloužit jako základní informace užitečné pro úvahy nad inovací obsahu výuky i nad jejím posunem směrem k potřebám a možnostem žáků. Setkávají-li se žáci s texty v dosahu své úrovně chápání, můžeme rozvíjet i jejich poznatkovou bázi, a to nejen ve vztahu k literární historii a teorii. Je žádoucí a užitečné ovlivňovat čtenářství dětí směrem k vyšší kvalitě. Zároveň však nesmíme ztratit kontakt s jejich bazálním porozuměním, jinak naše výuka ztratí sdělnost a opravdovost a stane se ryze formální. Klíčová slova: čtenářství, recepce textu, porozumění textu, literární výchova, čítanka.