K počátkům a vývoji cukrovarnického průmyslu v Uherském království do rozpadu habsburské monarchie.

BEGINNINGS AND DEVELOPMENT OF SUGAR INDUSTRY IN KINGDOM OF HUNGARY UNTIL HABSBURG MONARCHY BREAKUP.

Hungarian sugar industry was driven by the same impulse as Czech sugar industry in its initial stage. The main aspect consisted in demonstrating an efficient production of beet sugar in Prussian Silesia, as well as its actual growing; subsequently, producers from the neighbouring countries responded to those facts. In several decades, the manufacturing production developed into a sophisticated and productive industrial sector which, in long-term perspective, kept increasing its efficiency and the amount of refined sugar. However, sugar production in Hungary was quite specific as compared to the Czech countries and Austria itself as it did not optimize the number of sugar factories but focused primarily on increasing the capacities of the individual factories. The development of the beet processing industry required sufficient agricultural base for supplies; the growth of the whole sector would stop without a meaningful cultivation. Therefore, between 1890 and 1912, the sugar beet growing area was extended by up to 138 thousand hectares. However, the greatest intensification of agricultural production was achieved within three years from 1909 to 1912 when the harvest volume almost doubled from 2.6 million tons. The above described development was related to the second wave of sugar factory founding, during which also the Czech-Hungarian links could be seen. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Uherské cukrovarnictví bylo ve své počáteční fázi hnáno stejným impulzem jako to české. Hlavním aspektem byla demonstrace efektivní výroby cukru z cukrové řepy v pruském Slezsku a také její samotné pěstování, na tyto skutečnosti následně reagovali výrobci v okolních a blízkých zemích. Z manufakturní výroby se za několik málo desítek let vyvinul sofistikovaný a produktivní sektor průmyslu, jenž z dlouhodobého hlediska neustále zvyšoval svou efektivitu a množství vyrobeného cukru. Produkce cukru v Uhersku však byla na rozdíl od českých zemí a Rakouska do značné míry specifická, jelikož nezvyšovalo množství cukrovarů, nýbrž se soustředilo zejména na zvětšování kapacity jednotlivých závodů. S rozvojem průmyslu zpracovávajícího řepu však bylo třeba zajistit dostatečnou zemědělskou základnu pro dodávky, bez smysluplné kultivace by totiž došlo k zastavení růstu celého sektoru. Mezi léty 1890 a 1912 se proto zvýšila plocha pěstování cukrové řepy až o 138 tis. ha. Největší intenzifikace zemědělské produkce však bylo docíleno v rozmezí tří let, od roku 1909 do roku 1912, kdy byl objem sklizené řepy z 2,6 mil. t téměř zdvojnásoben. Výše popsaný vývoj byl spojen s druhou zakladatelskou vlnou cukrovarů, kde se projevily i česko-uherské vazby. [ABSTRACT FROM AUTHOR]